Původní název hradu byl Schornstein. Hrad byl založen koncem 13. století (vystavěn kolem roku 1290) hrabětem Jindřichem z Hückeswagenu.

Ve vstupní části do hradu stála nad dřevěným přístupovým mostem v poslední části padacím štíhlá válcová věž. V průměru měla necelých šest a půl metru. Bylo z ní vidět na věž štramberského hradu, nejbližšího strategického bodu v rámci soustavy (řetězce) opevněných sídel strážců Moravské brány. Spolu s docela malým dvorkem a strážnicí pro posádku byla vysloveně obrannou částí. Do zřejmě věžové brány s propadlištěm, zčásti vytesané do skály, se přicházelo po druhém mostě s propadlištěm. Hned za branou bylo obytné stavení a nevelký dvůr. V jižní části nádvoří stálo jádro hradu, nyní nejlépe zachovaná část. Vnitřní hrad obepínal příkop a mohutný val, na jihu, na západě a na východě zdvojený nezbytnou palisádou. Než se příchozí dostal až sem, musel zřejmě zdolat ještě dva opevněné pahorky. Zatímco hrady Hukvaldy a Starý Jičín stojí na osamělých kopcích, Šostýn vyrostl ve stínu Pískovny, v poměrně nevýhodné poloze. To mohlo být v dobách vyspělejší dobývací techniky důvodem jeho ztečení a zboření. Studna na hradě asi nikdy nebyla a vodu jeho obyvatelé brali zřejmě z cisterny. Podle zvyku se do ní sváděla soustavou dřevěných okapů ze střech, protože jí na hradech bývalo vždy spíše méně než více.

Hrad náležel olomouckému biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. K nejznámějším správcům hradu patřil olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka (kolem roku 1389), který si hrad oblíbil a často na něm pobýval. Hrad byl obléhán r. 1404 polským vojskem a někdy brzy po roce 1420 byl dobyt biskupským vojskem, které vypálený a pobořený hrad předalo zákonnému majiteli. Ten však již hrad neopravil. Hrad byl natrvalo opuštěn a chátral. V polovině 19. století za vlastnictví zemanského rodu Rašků byly jeho nadzemní části strženy a materiál použit na výstavbu továrny na hliněné zboží. V roce 1945 přešel hrad do státního majetku.

Zajímavé dějiny má hrad od počátku 20. století. S jeho soustavným výzkumem začal v roce 1935 místní vlastivědný pracovník Emil Hanzelka. Ve 30. letech byly odkryty základy jádra hradu, byla provedena konzervace odkrytých zdí. Od konce 30. let do konce let 80. sloužil hrad jen výletníkům a vandalům. Od roku 1988 se v lokalitě provádí záchranný archeologický výzkum spojený se záchovnou údržbou vykopaných zbytků zdí a hradeb. Četné archeologické nálezy (např. Šostýnská Venuše) jsou vystaveny v expozici muzea Fojtství.

Na nejvyšším místě zříceniny hradu Šostýna se nachází Žižkova lípa. Byla pojmenována v roce 1933 Klubem československých turistů. Nazvána tak byla podle posledních držitelů hradu Šostýna, kteří příslušeli k moravské husitské šlechtě. Její stáří je asi 200 - 250 let.

Ve zříceninách hradu, v hromadách suti a v puklinách ve skále jsou důležitá zimoviště obojživelníků a plazů. Zimují zde ropucha obecná, skokan hnědý, mlok skvrnitý, ještěrka obecná, slepýš křehký. Poslední dva jmenované druhy se zde zdržují po celý rok.

Poloha :

V 3 km od centra města Kopřivnice.


Další tipy na výlety v okolí hradu Šostýn:

Hrad Hukvaldy - HUKVALDY
Technické muzeum TATRA - KOPŘIVNICE
Památník Leoše Janáčka - HUKVALDY